Tento krátký článek je věnován praktickému shrnutí toho, proč je kognitivně behaviorální terapie užitečná a na jaké typy obtíží nejčastěji dobře funguje. Cílem je předat toto shrnutí srozumitelnou formou jak zasvěcenému čtenáři, tak náhodnému zájemci o terapii. V případě dotazů se neváhejte obrátit na náš tým.
Název terapie bývá pro laika obtížně uchopitelný a pochopitelný. Zkracuje se proto nejčastěji třemi písmeny „KBT“. Za těmito písmeny se skrývá v podstatě jednoduše oblast myšlení a poznávacích procesů (kognitivní část) a chování (behaviorální část). Na tyto oblasti KBT působí. Pomocí změny negativního myšlení a práce s myšlenkami, emocemi a tělesnými pocity, které tyto myšlenky a pocity vyvolávají, je cílem postupně dojít ke změnám v chování pacienta či klienta v terapii.
Terapeut pomáhá klientovi, aby si uvědomil své zkreslené myšlenky a dysfunkční jednání, pomocí strukturovaně vedeného rozhovoru a behaviorálních úkolů se následně klient učí, jak tyto vzorce může hodnotit a měnit (Kratochvíl, 2017).
KBT je stále se rozvíjející směr, který zdokonaluje specifické způsoby práce s různými psychickými, emočními a psychosomatickými problémy. KBT se zaměřuje primárně na čtyři modality lidské psychiky: myšlení, emoce, tělesné reakce a pozorovatelné chování. Tyto složky jsou navzájem provázány a ovlivňují jedna druhou. V potaz bere pochopitelně i dílčí situace, ve kterých se jedinec nachází a individuální důsledky, ke kterému to vede (Pešek, Praško & Štípek, 2013).
Becková (2018) uvádí seznam poruch, u kterých je KBT doposud nejvíce úspěšné. Jeho užitečnost se projevuje například u psychiatrických problémů jako deprese, generalizovaná úzkostná porucha, úzkostné poruchy, fobie, sociální fobie, obsedantně kompulzivní porucha, poruchy chování, závislosti, poruchy pozornosti/ hyperaktivita, nadměrné obavy o zdraví, poruchy příjmu potravy, poruchy osobnosti, sexuální delikvence, neurotické poruchy a v kombinaci s medikací také u bipolární afektivní poruchy a schizofrenie. Z jiných psychických problémů je metoda užitečná u rodinných a párových obtíží, komplikovaného truchlení, pečovatelského stresu či zloby a nepřátelství. KBT prokazuje rovněž účinnost také u zdravotních problémů s psychickou složkou jako je chronická bolest zad, bolest při srpkové anémii, migréna, pískání v uších, nádorová bolest, somatoformní poruchy, syndrom dráždivého tračníku, syndrom chronické únavy, revmatické bolesti, erektilní dysfunkce, nespavost, obezita, vaginismus, hypertenze či syndrom války v Perském zálivu.
Nově se KBT projevuje jako užitečná metoda také v souvislosti se závislostí na internetu či škodlivým užíváním internetu. Pomáhá jedincům definovat jejich vztah k času trávenému na internetu, zvažuje přitom individuální podmínky pro každého klienta zvlášť. Již řada různých výzkumů tuto účinnost KBT u závislosti na internetu potvrdila a shodují se v tom, že automatické negativní myšlenky, chybná přesvědčení a hluboká jádrová přesvědčení jedince mají vliv na formování internetové závislosti (Erden & Hatun, 2015).
KBT prokazuje svou užitečnost i v souvislosti s tělesnými chorobami, které často doprovází pocity deprese a úzkosti jako například i diabetes. A to zejména diabetes prvního typu, kdy jsou osoby závislé na užívání insulinu. Tento fakt je často spojen s radikální změnou životního stylu a návyků, což je právě jedna z oblastí, na které KBT umí dobře působit a umí pomoci člověku zvědomit a porozumět jeho diabetu a s ním spojeným emocím (Gabor, 2015).
Svou efektivitu prokazuje KBT rovněž u poruch autistického spektra, a to i v kombinaci například s obsedantně kompulzivní poruchou (OCD), se kterou se často vyskytuje současně. V redukci symptomů OCD je KBT obecně velmi úspěšná. Péče touto metodou o osoby, které mají diagnostikovanou poruchu autistického spektra, potřebuje jisté úpravy, ale pak je pro tyto osoby vhodná. Úpravami se myslí zejména přizpůsobení terapie specifickým potřebám osob s autismem (Kose, Fox & Storch, 2018). Využití KBT metod u dospělých osob s autismem je v současnosti terčem zájmu řady odborníků.
Účinnost a užitečnost KBT se stále rozšiřuje i díky tomu, že tzv. „nové vlny“ KBT mezi své metody zařazují více technik jiných směrů jako je mindfulness (všímavost), acceptance and commitment therapy (terapie přijetí a závazku/odhodlání), schematerapie, terapie virtuální realitou aj. Díky těmto přínosům se stává KBT pružnější a má širší záběr využití (Šlepecký, Praško, Kotianová & Vyskočilová, 2018).
Zdroje
- Becková, J., S. (2018). Kognitivně behaviorální terapie. Praha: Triton
- Erden, S., & Hatun, O. (2015). The Use of Cognitive-Behavioral Therapy in Coping with Internet Addiction: A Case Study. Addicta: The Turkish Journal on Addictions, 2(1), 70–83. https://doi.org/10.15805/addicta.2015.2.1.015
- Gabor, S. C. (2015). The use of cognitive behavioral therapy in diabetes: A case study. Romanian Journal of Cognitive-Behavioral Therapy & Hypnosis, 2(2), 1–10. Získáno z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,url,uid&db=a9h&AN=103665380&lang=cs&site=eds-live
- Kose, L. K., Fox, L., & Storch, E. A. (2018). Effectiveness of Cognitive Behavioral Therapy for Individuals with Autism Spectrum Disorders and Comorbid Obsessive-Compulsive Disorder: A Review of the Research. Journal of Developmental & Physical Disabilities, 30(1), 69–87. https://doi.org/10.1007/s10882-017-9559-8
- Kratochvíl, S. (2017). Základy psychoterapie. Praha. Portál.
- Pešek, R., Praško, J., & Štípek, P. (2013). Kognitivně-behaviorální terapie v praxi
- Šlepecký, M., Praško, J., Kotianová, A., & Vyskočilová, J., (2018). Třetí vlna v kognitivně behaviorální terapii. Praha: Portál.
